Odhad střední délky života v jednotlivých zemích světa podle The World Factbook pro rok 2008 (v letech):
| více než 80 77,5-80 75-77,5 72,5-75 70-72,5 67,5-70 65-67,5 | 60-65 55-60 50-55 45-50 40-45 méně než 40 nezjištěno |
Střední délka života neboli naděje dožití je statistický údaj udávající průměrný, tedy předpokládaný, věk, jehož dosahují členové dané populace. Rozlišuje se přitom pohlaví - ženy se dožívají obvykle o desetinu vyššího věku. Hodnoty ovlivňuje ekonomika země, infrastruktura (pozitivně především vodní zdroje a čištění odpadu, negativně exhalace), stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země, životní prostředí a řada dalších faktorů. Nejnižší hodnoty jsou měřeny v Africe (muži okolo 35 let), nejvyšší v Japonsku (ženy přes 80 let) a ve Skandinávii.
Podle notace užívané v pojistné matematice je (pro osoby věku x zbývající) střední délka života dána jako
kde je pravděpodobnost přežití od věku x do věku x+t (kde je počet lidí žijících s věkem x) a je pravděpodobnost úmrtí mezi věkem x+t a x+t+1 (kde je počet úmrtí ve věku x). Jsou ale i jiné varianty (viz například ČSÚ - Úmrtnostní tabulky - Metodika). Většinou se ale udává pouze celková očekávaná střední délka života od narození, tj. . Podle vzorců se tedy jedná (i pro hodnoty určené z aktuálních dat) zároveň i o odhad do budoucnosti (předpoklad nezměněných pravděpodobností úmrtnosti do úmrtí). Aktuální pravděpodobnou délku života do aktuálního průměrného věku umírání (podle stavu aktuální úmrtnosti) je možné získat jako
což dává hodnotu blízkou hodnotě naděje dožití (a dokonce hodnotu shodnou pro exponenciální nárůst pravděpodobnosti úmrtí s věkem, což je běžný trend při stárnutí).
Z historických dat je zřejmé, že naděje dožití při narození není jednoznačným ukazetelem určujícím vhodně očekávaný věk (viz poslední graf na ČSÚ - Obyvatelstvo - roční časové řady). Díky vysoké kojenecké úmrtnosti (přes 25%) v 19. století (a dříve) je odpovídající věk dožití od narození pouze kolem 35 let (přestože např. by indikovalo pro toto období celkový věk dožití okolo 60 let a pro mladý paleolit dává průměrně celkových 54 let ). Je to dáno tím, že takto vysoká dětská úmrtnost (která se stále v Africe pohybuje okolo 20%) snižuje průměr věku zhruba na polovinu, a tak evokuje, že se dříve lidé nedožívali srovnatelně vysokého věku. Tedy hlavní příčinou prodloužení věku není zpomalené stárnutí (tj. opotřebení organismu jeho aktivitou, které také hraje svou roli), ale méně úmrtí v dětství (dostupná pitná voda, zlepšená hygiena a rozšíření očkování). Vliv hraje i snižování biologického příbuzenství (zvýšená populační mobilita ve 20. století), čímž dochází ke snižování náchylnosti k nemocem.